Před časem jsem byla konfrontována s tím, že málo respektuji lidi okolo sebe. Občas si to i uvědomuji a žertem jsem tuhle nectnost pojmenovala Evocentrismus.

Velké ale bylo mé překvapení, když jsem v Grazu zjistila, že tady skutečně je Evocentrický svět! Veselé bylo už to, že jsem si celou dobu před odjezdem domlouvala vše potřebné se sestrou Evou Marií. Dojedu, chodím kolem dveří, které si holky polepily různými plakáty či svými jmény a jen na našem patře jsou dvě Evy (tedy alespoň 2, co si to hodily na dveře:). Při večeři jsem se seznámila s pár holkama a mezi nimi? Eva. Jdu večer na počítače, nejsem tam sama, tak občas prohodím slovíčko s další holčinou, co tam sedí. Ano, hádáte dobře. Eva. Včera i dnes jsem si u snídaně přisedla k Evě (ne, nebyla to ta samá a nejsem schizofrenička!:)

Napadá mě: je to tak populární jméno? Nebo jsou Evy nějak předurčeny, aby šly studovat zdravku do Grazu? Nebo jen Evy jsou z tak chudých poměrů, že musí bydlet na intru? Mohla by z toho být docela vtipná sociologická studie :)

Co z toho plyne pro mě? Má mě to něčemu naučit? Třeba mít ráda své jméno ve své původní podobě? Nebo že se můj svět netočí/nemá točit jen kolem mě? Že cokoliv řeknu, může být a bude použito proti mně?:)