Taky se vám stává, že někdy chcete udělat dobrý skutek, a dopadne to jinak, než jste si představovali?

Je úterý, zvoní telefon. "Ahoj, volám kvůli farnímu dni pro ukrajinské rodiny, chybí nám lidi na jedno stanoviště..." No, sice jsme se vrátili z víkendu s "klimatizační virózou", ale... do soboty to určitě bude v pohodě, tak s námi počítejte. Ha. Ha. [Takové to hodně ironické HA-HA]. Bolest v krku se přestěhovala na hlasivky a průdušky. Kašel. VELKÝ kašel. Přidává se přeleželý krk, se kterým dva dny nemůžu pořádně hnout, a v pátek bolest v uchu. Co to jako je?!

S pocitem lůzra tedy večer před akcí píšu organizátorce, jak jsme na tom, že to v sobotu nejspíš nedáme. A že se za ně budu modlit. Což rovnou udělám a říkám si: "Bože, jestli mě tam chceš, tak si mě uzdrav, jinak tu bolest alespoň mám za co obětovat."
Ráno se budím, můžu hýbat hlavou, ucho nebolí. Na nikoho nekašlu, kapesník nepotřebuju. Tak dík! Balím mimino a razíme dělat dobré skutky.

Dostávám stanoviště s kroketovými paličkami a tématem EVANGELIZACE. Konstantin a Metoděj urazili dlouhou cestu ze Soluně až na Moravu a díky srozumitelné liturgii k nám dorazilo Boží slovo. Děti také provádějí míček brankami a pomáhají mu vyhnout se všem nástrahám po cestě. Symbolismus ale ocením jen já, protože až na jednu maminku si nikdo z účastníků ukrajinské materiály nestuduje. :-) Dají se za evangelizaci považovat alespoň boží zákusky?

Ukrajinské fráze Jak se jmenuješ? - Já jsem Eva. Razítko? a Dáš si buchtu? jsou můj strop, a tak chvíli přemýšlím, jestli se účastnic nezeptat, jestli třeba ovládají i jiný jazyk. Ale věnují se svým dětem, tak nechci prudit. Jaké je mé překvapení, když na konci při loučení s pár známými zaslechnu angličtinu! Ženy mě přizvou do hovoru a vyklube se z toho příjemné provětrání slovní zásoby, seznámení s milou ukrajinskou maminkou a předdomluvené "rande" s českou farnicí, se kterou sdílíme náklonnost k jídlu.

Původně jsem tam šla "páchat dobro", ale ukázalo se, že to bylo dobro pro mě. Strávila jsem den užitečnou, fyzicky nenáročnou činností, odpočala si od starších raubířů, seznámila se s novými lidmi... A ještě mě u toho obdivovali, že to všechno zvládám s miminkem :-)). A TO už se vyplatí!

Deo gracias za hezký den.