Jasminecka

Když jsme začínali se synem ve školce, stala se nám taková nepříjemnost. Omylem jsme odjeli v bačkorách místo v sandálků. Doma se hned strhla bouře. Křik, brek, vztek, hysterie. Proč? Protože pro ně nepojedu zpátky. Nepojedu, protože doma má crocsy,…

Taky se vám stává, že někdy chcete udělat dobrý skutek, a dopadne to jinak, než jste si představovali?

Sedím na kárované dece naproti sympatické čtyřicátnici, která mi s úsměvem klade otázku: "Kdy jsi měla pocit, že jsi sama sebou, tak hustý, že by se dal krájet?" Uf. Očima bloudím zelení, která nám poskytuje stín, nohy natahuju na sluníčko.…

Rodinná dovolená na chalupě v typické beskydské osadě roztahané přes půl hor. Po snídani se od chaty pod námi začíná ozývat vrčení - majitelé provádějí terénní úpravy. Za dob bezdětných by mě to nechalo chladnou či by mě to spíš štvalo, protože…

Na počátku našeho přátelství byla sněhová kalamita, malé povídání a velká důvěra. Důvěra, která mi tak dlouho vrtala hlavou, až jsem se odvážila přidat se ke studentům, kteří pomáhají jiným orientovat se ve vysokoškolské administrativě či při…

Bylo nebylo, žila byla jedna princezna, která se pranic netěšila. Tedy – těšila se z mnoha věcí, ale nemohla najít nic, NA co by se těšila. Jednoho dne, když jí to došlo (protože její dny nebyly vůbec prázdné či promrhané), se modlila takto: „Pane…

V diskusních fórech narážím často na příběhy o rozdílných názorech na výchovu a pozoruji vzájemné zraňování a až militantnost v reakchích a radách. Někdy je i kolem mně zbytečné napětí…

Do tramvaje přistoupila maminka s kočárkem. Byl moderní, černý s bílými puntíky a růžovou mašlí, uvnitř růžová holčička v růžové vestě a srdíčkované čepici. Maminka byla krhezká, delší tmavé vlasy spořádaně do copu, štíhlou postavu podtrhovalo…

...aneb poprvé ve velké nemocnici Spousta lidí, uprostřed místo k sezení, po krajích kukaně jako v bance, nad nimi světelné tabule s čísly. Srdce by se zatetelilo blahem z nápadu, jak plynule odbavit přicházející pacienty, nebýt toho, že nikde u…

Snad každý má ve skříni nějakého toho... ne kostlivce*, ale mamuta. Něco, co se nám zdá obří a nepřekonatelné a nezvládnutelné. Co ale s takovým mamutem? Nevím, jestli jste to někdy zkoušely, ale myslím, že pokusit se schovat chcíplého mamuta pod…

Nic od Boha nechci. - ne naštvané- ne "vymrčování" si samostatnosti- ne odmítavé- ne rezignované Spíš... překvapené konstatování. Nic od života nechci. Nemám ambice. Po ničem netoužím. Nemám velký životní cíl, za kterým bych šla. Pro budhistu možná…

V době poměrně nedávné se kolem mě vynořilo hned několik manželství, jež prožívají velkou krizi a hluboký rozkol. Přestože s některými páry jsem měla tu čest sdílet přátelství, nyní mám kontakt jen se stranou, jež je opouštěna. Dovedu si představit,…

Občas se mi stává, že někdo blízký někam vyjede. Kamarádi, rodiče... A občas se taky stává, že z dané cesty dostávám maily, zprávy a fotky v nenadále frekvenci (=na můj vkus příliš často). Ano, (velmi velmi velmi! :) ráda dostávám různé pohledy z…

Magis mi letos [2014] ukázal vlastní limity a to, že právě na hranicích možností Bůh přichází se svými dary. Ocitla jsem se v novém prostředí s lidmi, které jsem si nevybrala, měla se držet pravidel, která jsem si nezvolila a posluchat lidi, které…

Dnes je mi smutno. Připadám si jako naivní hlupka, protože jsem si myslela, že čas pomáhá léčit staré rány. Že pro dobrou věc se mohou spojit nejen přátelé. Že farnosti jsou příliš malé ostrůvky na nesmiřitelné frakce. Že je nás příliš málo, aby se…

Sobota, vigilie. Vcházím do kostela s rozžatou svící a hledám místo, odkud jsem před začátkem vyšla. Hm. Lavice "zašpuntována" dvěma dámami, které by se musely buď posunout, nebo zvednout. Vlna nevole při pohledu na jejich neochotu udělat jedno nebo…

Dnes jsem dostala zajímavou otázku: Jak mám odpustit? První mě napadlo - no potěš koště, nějakou jednodušší otázku takhle poránu byste neměli? Další myšlenky vedly moje nohy ke knihovně, kde jsem začala probírat to, co bychom k tématu mohli mít, a…

Pokračování článku Boj s postem či postem? (1. část) 4. Boj s vášněmi a neřestmi půst odhaluje nepřátele - netřeba se tedy bát dilematu: najezený -> příjemný x hladový -> mrzout protože půst nám dává poznání, kde se sjednotit s Bohem + klademe si…

Už jste se někdy zkoušeli postit? Zvládáte "povinný" půst několik dní v roce, nebo bojujete s postem i jeho smyslem jako já? A zkoušeli jste se postit na nějaký účel, za někoho? Jak jste dopadli? Napište mi, jsem zvědavá na Vaše zkušenosti... Pro…

Dostala jsem úkol - hledat Boží tvář, pomoct měl úryvek z Písně písní 3,1-5. Neměla jsem pocit, že bych Boha hledala, toužila po jeho tváři, milovala ho jako milá svého milého. Začal ve mě růst provinilý pocit, jak bych po něm toužit měla, že bych…

Dnes ráno jsem se dozvěděla, že jsem se octla ve skupině zrádců. Jak, to Vám nepovím, co s tím dělat, to taky ne (protože nevím :). Co mě ale pobavilo: Jsem tam společně s člověkem, který uplatnil svou svobodu způsobem, který se někomu nelíbil, a…

Bůh je soucitný... * ...ale na rozdíl od nás lidí je nemanipulovatelný... Nedá se v něm vyvolat pocit viny. Nepohnou s ním nadávky, nepohne s ním vydírání, nepohne s ním zoufalé lpění na jediné správné variantě, po které člověk touží. Jak se ale v…

Jak to děláš, Bože? Každou hodinu, minutu, každý moment bojuješ za lidi, kteří o to vlastně vůbec nestojí. Znovu a znovu umíráš na kříži, abys nám ukázal svoji lásku, a my to nevidíme. Nevidíme nebo odmítáme, a ty jsi bičován, týrán a přitloukán na…

Procházejí parkem a ona poslouchá jeho nadšení. Jak si kohosi váží proto, že byl ochoten opustit práci - sice stálou, ale ubíjející, a školu, a dát si teď prázdniny a hledat projekty a pracovat v marketingu, jak si ten člověk váží sám sebe, a proto…

„…pokud bych Vám měla dát nějakou radu: Nemusíte hned volit tuhle radikální metodu, ale věnujte trochu víc pozornosti složení přípravků, které používáte.“ Kde to jen slyšela? Vypíná počítač. Dnes už ho stačilo. Nasazuje si sluchátka, aby měla kulisu…

... horkou vanu, čokoládu rozpuštěnou v mlíce,knížky, čaj a dostatek spánku,miluju výšlapy do hor a pohled z nich,miluju šumění moře a to jak svlaží, když nádherně pálí slunce,miluju, když mě můj milý obejme a povídáme si, miluju... O kolika věcech…

Rozhovor novomanželů: Ona: "Necháš mi tu pár palačinek?" Pokus tvářit se roztomile. On: "Klidně všechny!" Hrdě se nadmul. Ona: "To ale nemusíš..." Upejpání. On: "Ale musím..." Ošívání. Ona: [Ach, och, on je tak ohleduplný, hodný, ... on mi chce…

Drahý příteli, přestaň se už prosím trápit otázkou, jestli někdy potkáš tu pravou. Mám tu pro Tebe jednu důležitější. Co uděláš se svým životem? Ne za deset let, AŽ něco, ale dnes, teď, v příštích chvílích... Jaký smysl dáš své přítomnosti? Ano,…

... songs? Před týdnem jsem měla "tu čest" jet nějakou dobu s puštěným rádiem. Jak jsem připoslouchávala texty, tak to bylo ... radostný love song, song o neuspokojené lásce, jak po sobě lidi touží, jak se nesnáší, škemrají/nežádají o odpuštění...…

Těžko se mi pojmenovává pocit, který mám od chvíle, kdy porovnám místní příspěvky, točící se často kolem sexuality, se svou čerstvou zkušeností z manželství. Připadá mi, že abychom dodali mladým/nesezdaným/sobě navzájem odvahu a podpořili je/se v…

Asi před půl rokem za mnou přišel kamarád, že k němu promluvil. Kdo? Bůh. Bylo úžasné vidět, jak člověk, který by se označil za nevěřícího či hledajícího, najednou září něčím Božím. Kamarád prožíval docela těžké chvíle a já se radovala z Božího…

Jak to řídíš?! Vyjíždím z domu o něco později než běžně, spěchám na vlak. Provoz docela ujde, tady to brzdí chodci… Ale ne, co to ten favorit dělá za manévry? Aha, couvá ze stání, no jo, tomu se nevyhnu, ve vedlejším pruhu fičí auta, ale kolu nikdo…

Muži nebo zviřátka? Kdo čeká na apologetiku toho, proč si pořídit zvířátko místo muže nebo naopak, plete se… Nedávno jedna kamarádka prohlásila, že chlap prostě potřebuje bejt dobře nakrmenej, obdivovanej a potřebuje TO [intimní tělesné uspokojení],…

Kdysi jsem měla splín a tak jsem si psala s blízkým přítelem, který měl a má neskutečný dar mě uklidnit a potěšit. I tehdy se mu to povedlo a tak jsem si jen posteskla, že nevím, co budu dělat, až si najde ženu, že už mu nebudu moct takhle ve dvě…

Dala jsem výpověď. - Máš něco jiného, lepšího? - Ne. - ??? Takhle vypadá, když se mě teď někdo zeptá na práci. Ne, nebyli tam na mě zlí. I těch peněz nakonec bylo o trošku víc, než ukázal hrubý odhad. Tak kde je problém? Práce o víkendech, představa…

Asi zažívám na vlastní kůži pravdivost rčení, že až jsme něco ztratili/nemáme, teprve potom si uvědomíme, jak jsme to měli rádi/potřebovali/... Uvědomila jsem si i věc jinou - člověk dovede dělat ledacos i nepříjemného, pokud v tom najde nějaký…

Chtěla jsem začít článek "Díky za každé nové ráno", ale pak jsem si řekla, že by to bylo zavádějící a že je třeba pojmenovat věci pravými jmény - toliko k názvu. Jsem druhý týden v práci. Všechno, co by se mi mohlo nelíbit, se mi nelíbí: dojíždění,…

Proč se lidi berou? Ideály - milují se, jsou spolu šťastní, chtějí děti, chtěji dělat všechno správně a otevřeně. Známý kněz nám napůl žertem povídá: Láska? Štěstí? Děti? Houby! Trpět spolu budete! Ano, nebude se mi vždycky chtít se pro druhého…

Kdysi mi jedna osoba ve svém smutku snad až chronickém řekla: „A co když si mě Bůh takhle volá k sobě?“ Přeloženo: „Co když mám tenhle život radši sama skončit?“. Tehdy jsem nevěděla, co na to říct, ale když jsem včera otevřela písmo, mám pocit, že…

Mám jednoho kamaráda. Nemyslím si, že by byl nějak dárkový typ, ale když už nějaký dárek dává, pak je to dárek na míru. Ať už je to květina nebo nůž, vždycky je vybírá s ohledem na danou osobu, a pokud by se stalo, že se je předat nepodaří, neposílá…

Sedí nad plány a mapami a jde slyšet, jak si šeptá: Tam je moc zima... tam moc vlhko... tam je to tvrdé a hrbolaté... A, už to mám, sem to dáme. Ty něco stavíš, tati? Ano, čekám hosty. Přátele, které jsem vždycky chtěl pozvat. Pozemek, na kterém je…

Jak zabolí pohled bez emocí, beze smyslu, bez výrazu,jak zabolí prázdnota a vbodne dýku tam, kde najednou není nic,to nic ve tvaru srdce, které se ztratilo pod pohledem prázdnoty.Není to div, bodnout do něčeho tak malého, co skoro není?A oč menší…

Zase smutno. Nechce se mi ke zpovědi, nechce se mi zase hledat svoje hříchy, vzpomínat, co jsem kde udělala blbě, kde jsem co mohla udělat líp. Dejte mi všichni pokoj... Jak to minule říkal kněz? Před zpytováním svědomí se zastavit a zamyslet, co…

V pátek jsme se sešli na spolču, kde začínáme číst list Jakubův. Silně mě zaujaly dvě věci: Bůh dává bez výhrad a bez výčitek, ale pochybující nedostane nic*. Nechápala jsem, proč Jakub tak zdůrazňuje dávání bez výčitek a zviklal mě pohled…

Jeden přítel mě poslední dobou dost nutí přemýšlet o tom, jak to mám s Bohem tak vůbec. Dost se mi to nelíbí, protože přemýšlení bolí :D, ale tak dělám co můžu. A o to, co jsem vybádala v posledních dnech, bych se chtěla podělit... První konverzi …

Díky Alfě mám několik přátel, kteří lehce "koketují" s křesťanstvím, dozvídají se o něm více, přicházejí do kostela, začínají pozorovat liturgii a setkávají se s "většinovým" křesťanským lidem. Hodně toho je pro ně nové, cizí, nepochopitelné,…

Čtu teď knihu*, ve které se autor pozastavuje nad tím, že někteří lidé chodí na mši třeba i denně, věnují hodně času a úsilí tomu, aby nalezli vhodný kostel a mši v tu pravou dobu, ale vlastně jim nevadí, že si nevyhradili ve svém dni žádný čas pro…

Dneska, stejně jako minulý týden dvakrát a ten předminulý taktéž, přijela jsem k zadnímu vchodu kostela s vyhlídkou parkování u dopravní značky, neb kolem není lepšího stojanu. Rozhlédnout, jestli se neblíží nějaké nebezpečné auto, přibrzdit, vjet…

Dneska jsem měla sen. Jsme na svatbě. Tedy cizí. A na mého milého začínají známí dotírat, kdy my do toho taky praštíme a vezmeme se. A když už jsme tak hezky oblečení... a všechno je připravené... tak proč ne zrovna teď a tady? Jsme před oltářem,…

Před nedávnem jsem psala o pár problémech se spolubydlící. Nic se zatím nezměnilo, si ani nemohlo, když jsme byly každá ve své domovině, doma jsem navíc na celou záležitost téměř zapomněla. Teď už jsem ale zase na privátě a hlavou mi zase začínají…

Nečekejte filosofickou úvahu. Řeším teď drobné neshody na privátě, které krom nehorázného množství vzteku, které ve mě probouzejí, ale přinášejí taky dost příležitostí k zamyšlení. Jen tedy nechci zapomenout, co mě tyhle dny učí o mě samotné i o tom…

Po měsíci jsem dorazila domů. Naši hráli škatulata hejbejte se a pro mě z toho zbylo několik škatulí mé minulosti, abych je probrala a pokud možno se jich zbavila. Narazila jsem v nich na pár starých dopisů, které mi připoměly první vztah. Ty mě…

Počítač hučí, vedle hrají písničky porevoluční éry, klávesy jemně klapou a já marně přemýšlím, jak odložit na virtuální papír myšlenky, které se střádaly během několika předchézích let v reakci na článek Marteo o slečně, která sexuálně žila s mnoha…

Díky tomu, v jakém prostředí se pohybuji, znám myslím docela dost kněží. Mladí, staří, malí, velcí, společenští, tišší, přemýšliví, vědátoři, lidští, praktici i teoretici, formální více i méně. Ke všem mám úctu, mnohé mám ještě ke všemu hodně ráda.…

Myšlenky se mi v hlavě honí už docela dlouho, teď je asi čas hodit je na virtuální papír. Chci psát o knihách, hudbě a televizi. A o tom, že pokud si do hlavy pustím 'trash', je tu jisté nebezpečí, že co z té hlavy začne vypadávat, bude... taky…

Musíme se zranit, abychom věděli, že si také dovedeme odpouštět. Stane-li se, ať jsme si zároveň uzdravením. Buď s námi a proveď nás vším tak, aby rána byla ne od zubaté pily, která se špatně hojí, ale jako čistý řez skalpelem, který nás zbavil toho…

Zase svatba. Jé, jedou tam další kamarádky, no tak to bude skvělé setkání! Ano, nejsem zvaná na hostinu ani na posezení, ale to nevadí, vždyť svateb je teď jako máku, navíc ženicha neznám a se spolužačkou jsem se viděla naposledy loni v létě na…

Mám před sebou snad tu nejbláznivější fotku s mým milým, která je cokoliv jiného, než normální (ne, nevložím ji tady :D), a přemýšlím o rozhovoru, který jsme dnes vedly s kamarádkou. Je čerstvě vdaná, a když jsme si povídaly o tom, jak to u nich…

Můj milý odjel. Zůstalo po něm jen několik knížek, pár kusů oblečení a batoh, který mu potrhali na letišti. Postupně se snažím zmenšovat cestovatelský nepořádek, takže knížky už jsou v jednom vysokém komínku, oblečení vypráno a vyžehleno, batoh…

Né, to né...Já tomu nerozumím... Čemu nerozumíš? Prostě přijde a vezme si ho. Ale vždyť... Lpíš na věcech?! Ale ne, nelpím... Víš že ne. No tak? Ale... Ano? Vždyť já ho budu potřebovat... A nemáš doma ještě jedno? No, mám, ale... není tak dobré do…

Pustit Tvou ruku, donutit se usmát a raději naposledy obejmout abys neviděl slzy v očích. Poslední pohlazení, koušu se do rtu, otáčím se, odcházím. Zrychluji a v duchu si přeji abys mě nenechal, vždyť stačí dlouhý krok, ve vteřině budeš budeš u mě a…

... ale ne, žádná Itálie... Na nás se budou jezdit koukat! Jak se řeší neshody? No! Manželským tancem! Délka tance se odvíjí podle míry neshod. Po osmi až deseti hodinách tance si pár s velkou radostí určitě úlevně padne do náruče...

Kdysi se přítelkyně velmi těšila z vyznání svého kluka - na otázku, proč ji má vlastně rád, jí odpověděl Prostě to tak je. Nehledal žádné racionální důvody, 'jen' přijal cit, který v sobě měl, a tento cit sdílel. Nedospělé? Z jednoho pohledu možná…

Večer. Setkání. Těžké. Můj žert zůstává nepochopen, styl myšlení se míjí. Co si říct? Každou otázku pociťuji jako výslech, přestože se za slovy jistě skrývá zájem. Cítím, že druhý napadá něco, co ani neohajuji, tuším nespokojenost, snad i frustraci.…

Ráno. Kostel. První kázání. Pohyb. Pohyb, který sem nepatří! Od ochozu boční lodě letí k oltáři pták. (Ornitologové prominou, že jim nedodám přesný typ ani model – i kdybych MĚLA brýle, z opeřenců poznám leda kosy a kuřata. Jo a puštíka.) Tak tedy –…

Zkouška pro Tebe Vítr chladí Tvář a zebe na rukou. Projíždí parkem a ještě rozespale se usmívá se do slunce a na lidi kolem. Zem voní trávou, půdou a vlhkostí, všude je ticho, město ještě spí, ale příroda už je probuzená. Předchozí den se zdá už…

Nedávno se mě někdo ptal, co si myslím o jednom verši. Znáte mě, já tomu přemýšlení moc nedám, ale že to je Někdo, řekla jsem si, že pro jednou mi to nemůže uškodit. A když už jsem se přemohla jednou, toš mě napadlo podělit se i zde...

Vždycky jsem říkala, že je o nedělích zbytečně moc hluku! No dobře, ne vždycky, ale minimálně od té doby, co jsem v Rakousku dostala srovnání :). Zjistila jsem tam, že není normální, aby lidi v autech jezdili o nedělích tam a zpátky, courali do…

Pane, chci Ti dát všechno. Skutečně? Prosím Tě, nebuď směšná, vždyť to křičí jen Tvůj rozum, nechceš to. Část mne chce. To srdce se bojí, protestuje. Má strach, že o vše přijde. Co je to 'všechno'? Všechno, co mám – naději, budoucnost, Jeho. Nechci…

Nad Boží bezpodmínečnou láskou přemýšlím už dlouho. Toužím po tom, abych ji dovedla přijmout a dávat dál, ale... ale. Znáte to. Ne vždy se daří. Dnešní čtení o marnotratném synovi mi tak nějak zvláštně zapadlo do toho, co se začalo dít v…

Nedávno jsem vysvětlovala své pojetí postu kamarádovi – že je to pro mě příležitost k tomu, abychom se pokusili odložit věci a činnosti, které nás vzdalují od Boha, naše závislosti a tak. No a jak to bývá, už první týden postu mi dal v tomto ohledu…

Kouknel na ni úkosem a potutelně se usměje: "Věříš skutečně v to, že tě po smrti čeká něco lepšího?" Přemýšlí, mlčí. Možná až moc dlouho. Proč se na to ptá? Co chce slyšet? Nesejde na tom, co chce slyšet, jak moc chceš k sobě být upřímná? "Ano,…

Večer se ke mně dostal jeden film – film, který se dá hrát. Člověk si sám určuje, jak se bude situace vyvíjet, zda hlavní hrdina slečnu okouzlí, nebo mu naopak dá košem. Jak jsem se proklikávala filmem, docházela mi pomalost mých reakcí. Když jsem…

Když jsem byla malá, mamka se mě ptala: Jak moc mě máš ráda? A já, neb svět vnímám očima a hmatem, rozpřáhla ruce, co to šlo... táááák... a přitulila se. Doma jsme si to nikdy moc neříkali. Začli jsme snad až v době, kdy byl taťka nemocný, strach…

Mé nitro kříčí dvěma směry,volá bez hlasu a přesto se vrací ozvěna. Poslat tak za sebe do světa někoho jiného,kdo bude mít odvahu čelit všemu, co přichází,ptát se na otázky, které pálí,vyslovit nevyslovené. Strach spaluje,smutek se zase plíží tam,…

Je to dávno, co jsem ho chtěla vidět. Kousek nebe. Film. O věznění za totality, krutosti, mstě, o kousku svobody a lásce. Nebe se tam objevuje tolikrát – z okna cely, vězeňského dvora, jako paprsek slunce na vězňově tváři. Yokohama, Tokyo, Iblava,…

Pluješ mlhou bez kompasu,nevíš, co Tě v ní čeká,jestli stáčíš loď k mysu Dobré nadějenebo se chystáš obeplout mys Bouří. Je dobré mít mapu,vědět, kam pluješ,ale co když se ta mapa pořád mění? Ostrovy se přelévají, mění v kontinenty,kde byla moře…

Kdysi po nás ve škole chtěli, abychom popsali pohled z okna. Zadání se může zdát příliš volné, beze smyslu, ale když teď sedím u snídaně, poslouchám klavír a koukám ven... Na co se zaměřím první, na tom závisí celý text, který má vzniknout. Když…

Zavírají se za ní dveře, cítí pokoj, tichou radost. Dnes neodchází ve dvě ráno, nesvítí hvězdy, nechybí jí doprovod. Tiché kroky se ztrácí v jemné dešti. Mokro nevadí, ušetří čištění bot. Dnes byl hezký večer. Kdyby se jí do všeho chtělo tak moc,…

Kde se to bere? Kolem sebe tolik lidí, ale nikoho z nich nechtít vidět? Smutek bez příčiny, příčiny bez důsledků, smích bez radosti, radost bez úsměvu... prázdnota v plnosti, potlačená bezmoc... a čekání bez konce... Kde se bere to hledání,…

Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! (Jan 7, 37) Po čem, žízním, Bože? Po úctě, po věrnosti, po lásce. Po spravedlnosti, milosti, odpuštění. Po obdivu, vědomostech, stálosti i změně. Kdo mi řekne, která z mých žízní je správná a která není?…

Nedávno mi kamarádka řekla, že se cítí jako typická oběť českého školství, kde existuje téměř výlučně negativní motivace - co je špatně, to se trestá - známky, poznámky, vyloučení... a že dělat něco jen pro tu radost z dělání, nebo protože nás žene…

Dneska jsem se ocitla ve zvláštní situaci. Chválila jsem se kamarádovi, že jsem získala jednu velmi zajímavou a zodpovědnou pozici, že mám z toho radost. Sedl si na zadek a vypadlo z něj: tak já ti to teda řeknu, stejně by ses to dozvěděla.…

Začátky… Prý krásné, tenhle rozporuplný - rozum nesouhlasí… Ale bez něj srdce přece tolik bolí… Nejde to jinak... mají být spolu! Kradmými krůčky, malá rozhodnutí, vzdalují se… vzdalují se přátelům, uzavírají do sebe, ztrácejí se světu. Milují se.…

V poslední době se na vlastní kůži docela setkávám se zlobou a záští a zjišťuju, že moc nevím, jak se s nimi vypořádat. Snažíme se teď s kolegy zjistit zpětnou vazbu na naši práci. Když jsem pracovala na dotazníku, doufala jsem, že dostaneme i…

V dřívějších dobách, když si chtěl mladík zasloužit nějaké děvče, neměl to vůbec jednoduché. Musel ukázat, že umí vzít za práci, že je z dobré rodiny, má dceru jak zabezpečit, dovede zabít kance, zkrotit koně, roztočit holku v kole, snad i umí číst…

Podzimem. Podzimem, láskou a radostí. A jeho nádherná vůně provází celým dnem. Ráno otevírám okno a cítím, jak do pokoje přichází syrový chlad ranního vzduchu.Vycházím ze dveří a cítím vůni ranní mlhy, procházím pod mostem a k ní se přidává vlhkost…

Dnes jsem si zase po dlouhé době uvědomila, jak nesamozřejmé je narazit na naslouchajícího člověka, a nějak nevím, co si s tím počít. Ano, mám štěstí na skvělé lidi, výborné posluchače, kteří mi věnují svou plnou pozornost. Když jim něco povídám,…

Dneska jsem se v Lewisově knížce* dočetla až k jednomu místu, které mě hluboce zasáhlo. Připomnělo mi názor, kterého jsem se dlouho zuby nehty držela a zuřivě ho obhajovala: Jsem hodná, protože jsem to já, ne proto, že věřím v Boha. Nyní jako dříve,…

ToB mi snad promine drzou parafrázi jeho nadpisu, neodolala jsem kvůli kontextu. Dneska jsem totiž byla na kontrole s nohou: rozpárali sádru, koukli na nohu, potlapkali, poslechli si několik mých au, zrecyklovali předchozí sádru a poslali mě domů.…

Kdo to ještě neví, nechť se baví: sedím doma, venku prší a já se pokouším nezoufat si nad svou nohou v sádře. Co se stalo? Letěla jsem ze schodů (obrazně) a jen díky tomu, že jsem zaškobrtla až na konci schodiště, jsem neletěla (doslova). Tolik úvod…

Dnes ráno jsem asi přišla na to, k čemu pro mě může být dobrá nespavost... No řekněte, myslíte, že bych dobrovoně ráno vstávala, abych se podívala na východ slunce? Asi ne... Koukám, jak v oparu světlá obloha za kopcem, jak pomalu žloutne, zlátne…

Dnes jsem se už počtvrté tento týden vracela domů pěšky místo na kole a počtvrté byla cesta ve znamení příjemné společnosti a zvláštního rozhovoru... V povídání jsme se dostali k tématu víra... Kamarád ateista mě nijak za víru nenapadal ani…

V poslední době se kolem mě rojí knížky, články, úvahy a přednášky týkající se toho, že je někdo nezadaný a jak to nese. Hodně jsem přemýšlela nad tím, jestli knížku o životě bez manželství vůbec číst, jestli pak neupadnu do deprese, že nikoho nemám…

Chodí světem, nádherná, oblečená v křišťálových šatech, čeho se dotkne, proměňuje se, proměňuje se v chladný kov, kov bez života. Postrádá lásku, nežije. Touží. Touží, a přesto nežije. Objeví se, ublíží, mizí. Touha. Dotýká se věcí, lidí, přináší…

Dneska na mě padla zvláštní nálada, smutná a apatická. Ve škole naštěstí moc nevyžadovali, abych se vyjadřovala, mé okolí chápalo, že se mnou nic nebude a nebrali si osobně, že se s nimi nechci bavit. Když jsem zahlídla na mailu kamaráda, se kterým…

Přemýšlela jsem nad tím, co mě tolik na tancování baví, co mi dává a čemu mě učí... Je toho hodně. Poznávám sebe, partnerství i Boha. Tanec a pohyb celkově mi pomáhá vybít se, naslouchat zase trochu svému tělu, učit se ho ovládat, poznávat, co mi…

Zeptal se ženy: Co bys zvolila? Být znásilněna a pak zemřít, nebo naopak, nejdříve zemřít a pak být znásilněna? Zasmála se. Nechceš mě dnes doprovázet domů, že ne? S úsměvem zavrtěl hlavou. Neuhýbej. Věděl, jak nerada se rozhoduje a tohle byla…

Letošní Vánoce jsou zvláštní... Jiné než ty loňské, jiné než ty předloňské. Předloni jsem prožila nádherné Vánoce díky spolču, advent byl skutečnou přípravou na příchod Ježíše, celý ten rok byl jakoby přípravou na věci další... Loni - loni jsem se…

Díky HejTiho článku jsem sedla po dlouhé době k blogu, abych se taky podělila o to, co pro mě znamená růženec. Napadají mě jen takové střípky, nejsou chronologicky, ale to snad nevadí...

Po cestě domů začalo krapkat a do toho svítit slunce. Bylo nízko a svítilo rudo-oranžově, auta jezdila a bylo zima, všude ruch a ono pořád svítilo. Dojela jsem domů, vystoupala schody (pokolikáté už dnes?) a myslela na chvíli, že u nás v pokoji…