Jasminecka

Ne, nemluvím o svojí kariéře, i když ta je taky nejistá (jisté však je, že profesionální chůva ze mě nebude :)). Mluvím o kariéře prcka, ale o tom až za chvíli.

Po včerejšku, kdy jsem uklízela kuchyň a půl dne jsem měla hlavu strčenou v lednici, kterou jsem čistila, mě trochu bolí v krku a zase začínám mít kašlíček :) Ale není to nic, z čeho bych se hroutila, jsem tu už permanentně zvyklá nosit šnuptychl, tak nějaké nepolykání mě už nerozhodí :)

Dneska jsem dopoledne byla s prckem venku a trošku jsem zkoušela uklízet, ale udělat si hezké odpoledne u žehličky jsem nemohla, protože se nám žehlička pokazila (NE, NESABOTOVALA JSEM JI... Vážně NE!:)) Máma dnes v poledne vyrazila do města, táta odpočíval v práci, takže jsem zůstala s malým sama doma. Co by mi na začátku pobytu zvedlo tlak a děsilo, dnes jen vyvolalo mírnou nervozitu a z části úlevu, protože bych jinak musela hledat nějakou činnost, abych vypadala zaměstnaně, a taky protože se malý chová často jako prevít, když je máma doma nebo v dosahu. Vymýšlí si, brečí kvůli každé kravině, vzteká se... Včera třeba jen tak ze sportu vytahoval věci, házel je na zem a koukal, co to udělá. Udělalo to asi tak to, že jsem měla chuť ho chytnout, dát mu na zadek a poslat někam za dveře (což jsem samozřejmě neudělala a jen jsem byla ráda, že si vybral jen věci plastové a ne skleněné:). Jaký je to rozdíl oproti tomu, kdy mi dneska pomáhal vytahovat věci z myčky, podával mi talíře, příbory... ničím neházel a byla to legrace :-) Celkově celé odpoledne bylo fajn. Zase spatlal, co mu pod tlapky přišlo (těstoviny, dva jogurty, mandarinku, přesnídávku...) a pak jsme si hráli v "happy land" - místnost pouze pro děti, plná hraček, dá se kreslit po zdi, mají tam televizi s DVD/VHS přehrávačem... (vidíte tu pomalovanou stěnu za prckem?:)

No prostě ráj (škoda jen, že si tu děcka nehrají, asi vědí, že je to daleko od míst, kde žijí rodiče a že tam skoro nejsou slyšet :)) Na pozadí jsme pustili nějaké pohádky (třeba o Prasátku a medvídkovi Pů:) a asi hodinu se dovedl bavit házením míčku po takové skluzavce. Pak našel v hračkách kulatý kartáč na vlasy a zjistil, že mě tím může bít po hlavě, když bude předstírat, že mě češe. Česal dlouho, česal rád, ale naštěstí ze mě neudělal Fantomase :) Že by z něj jednou byl kadeřník či holič?

Pak jsme šli ven a hráli fotbal (fotbalista?), ale pořád přebíhal mezi dvěma míči, které jsou venku, traktorem s vlečkou (zemědělec?), a popřípadě běhal "in the jungle" mezi větvemi smuteční vrby, které sahají až na zem a ve větru hezky vlají (objevitel?) či děsil kočku (psychopat?:) Jeho hlavní radostí dní minulých je tlačit ten traktůrek zezadu, přičemž já ho symbolicky táhnu zepředu, a tak mě pronásledovat a zkoušet traktůrkem přejet, což se mu nejednou podařilo. Taky děsit kočku ho docela baví, jen dneska několikrát strachem začla šplhat na strom a dokonce na veliký strom, to už jsem se docela bála já, že zase nebude umět najít cestu zpět :) Jo a taky jsme byli krmit ovečky, pro kotě docela zážitek, ty velké chlupaté kočky totiž tak nějak divně smrdí a vůbec nemňoukají!:) Zde jeden z prvních polibků...

A přišla jsem na to, že si budu muset dávat větší pozor na to, jaké gesta před prckem dělám. Když mě viděl odfukovat si vlasy z obličeje při jeho kadeřnickém řádění, tak ho pak asi pět minut velmi bavilo mi foukat do vlasů. Co ale bylo horší, tak jsem ho lechtala (jako se to dětem dělá, pusu na břicho a "prdět"), ale on se rozhodl, že to zkusí taky a to v momentě, kdy jsem ho oblíkala. Měl obličej zhruba ve výši mého obličeje a vydatně mě poprskal. A ne jedou! :) Ale můžu si za to sama... Jak byste mu vysvětlili, že já můžu, ale on nesmí? To přece nejde... Takže budoucí kariéra? Profesionální bacilonosič! :)