O tom, kam Evička psala, když nepsala na Signály, že jsou učitelé američtí a čeští z jiného těsta a o velkém rozhodování, které můžete pomoci zmenšit hlasem poradním.

Není každý den posvícení a jak to tak bývá, ani já jsem za minulé dny neměla moc vtipných historek, které bych mohla sdílet. Nebylo to tím, že bych byla pořád zavřená doma, ale spíš jsem měla psaní po krk – pokoušela jsem se dokončit (měsíc, ne, dva měsíce po deadline:) esej do předmětu minulého semestru. Předmět zajímavý, čtení v něm taky, průběžné práce jsem si plnila… Ale nakonec jsem si řekla, že 12 stránek eseje je na mě trošku moc a že kredity zas tolik nepotřebuju. Co mě přimělo změnit názor? Zmenšení rozsahu či zvětšení kreditové hodnoty, nuda, špatné svědomí? Nikoliv. To nejméně pravděpodobné: mailová korespondence, při které mě vyučující přesvědčila, abych se o napsání práce přece jen pokusila (kdybychom za semestr spolu mluvily víc než jednou, tak bych věřila, že ví jak na mě – prostě způsobila, že jsem ji nechtěla zklamat :-), a dvojité prodloužení lhůty na odevzdání. Jde vidět, že je vyučující z jiných končin, protože i když Čeští učitelé taky zvládnou přehlídnout odevzdání nějaký ten den po termínu, rozhodně jim na studentově blahu tolik nezáleží (no dobře, možná záleží, ale nedávají to znát. Nebo dávají, ale jinak. Taky záleží na tom, co si člověk představuje pod pojmem „záleží“:)). Tímto se omlouvám všem, na které jsem třeba byla nevrlá či které jsem pro psaní zanedbávala, a děkuji za morální podporu těm, kteří věřili, že mi z toho psaní neupadnou prsty, nezdřevění zadek, nebo nevybuchne hlava (zvláště Tobě, Honzo;)!

Zážitek ze psaní je ještě natolik živý, že velmi vážně uvažuji, jestli ze dvou kryjících se předmětů navštěvovat spíše, jestli

Literární seminář o Utopické fikci – měl zabývat tím, jak se promítá do utopické literatury kultura a politika země. Na seznamu literatury je vše možné od Orsona Wallese až k moderní fikci. Výhoda? Možná inspirace na bakalářku, zajímavé téma jak do literatury, tak pro porozumění společnosti v daných obdobích, půjde to asi uznat jako jeden ze 3 literárních seminářů, které musím během studia absolvovat. Nevýhoda: hafo čtení přes celý semestr, 14 stránková esej (ono to tak z mého blogu možná nevypadá, ale já fakt NESNÁŠÍM psaní!:).

Druhou volbou je Kognitivní a afektivní aspekty učení angličtiny jako cizí řeči (zní to hrozně, ale taky jsem vám to mohla nechat napsané v němčině;) – nejspíše to bude o tom, jak se lidi učí gramatiku. Výhoda? Týká se to mého učitelského oboru (no, ale předmětů zaměřených na učení budu mít asi 5 :). Nevýhoda? Průběžné práce, asi nějaká prezentace, final paper (těžko říct, jakou podobu to bude mít zde, ale myslím, že to bude taky esej, jen rozsahem asi menší).

Tak a teď babo raď…

No jo, proč vlastně ne? Zahlasujte, poraďte, kamarádi kamarádky! Nechť Vám k tomu poslouží tento link.

Buďte tak objektivní, jak jen máte chuť, berte nebo neberte v potaz to, jaká jsem já, nebo to, jak jste se vyspali. O co jen prosím: hlasujte jen jednou (pokud tedy po hlasování nezměníte názor nebo vás napadne nějaký nový argument pro nebo proti některé volbě;-)

Díky!