Na výletě na Gösting jsem se seznámila s jednou milou Slovenkou. V neděli jsme spolu kuchtily a slovo dalo slovo, dnes jsme (spolu s dalšími z naší party, dá-li se to tak nazvat:) vyrazily na salsu*.

Protože tu nemám taneční boty, půjčila jsem si jedny od slečny z internátu (poprvé musím zvolat „Vivat fejzbůk!“:D – bez něj bych šla v botaskách :). Když jsem ty boty uviděla, napadlo mě: tak to v žádném případě! Proč? Protože měly 8 cm velký podpatek. Dovedete si MĚ (která chodím v pohorách:D) představit na jehlách? Budiž, zkusila jsem si je nazout a nespadnout… Jak v TOMHLE může někdo chodit? To není normální… Ne, není to normální. Ale přece jen, udělám malý test: zkusím v nich dojít na pokoj… Kolik kroků že jsem zvládla? Chvilka napětí… asi deset jich bylo, než jsem se zula a vrátila se pro papuče:)) Nakonec jsem si ale do klubu vzala přece jen obojí, botasky i štekle, a byla jsem za to ráda – tančilo se v nich kupodivu pověrně dobře, vydržela jsem to skoro hodinu, než jsem si je musela sundat :). Výhody? Otočky jsou v nich snazší (pokud se vám nezpotí noha jako mě a nezačnou se zouvat:D), navíc z nějakého záhadného důvodu působí, že se v nich cítím více žensky… kulturní stereotyp, reklama, společenská konvence… říkejte si tomu, jak chcete, prostě to je fakt :).

Klub byl přeplněný, mužů samozřejmě o jednoho míň než žen (a kdo byla ta lichá, hm?:D), neviděli jsme snad ani hlavu člověka, který tanec učil; co šlo, to jsme chytali od okolních párů (spíš to ale nešlo:). Po nějaké době jsme se lépe spárovali (tedy alespoň pro mě lépe:), a i přesto, že jsme měli střídat partnery, já už se svým zůstala. Balkánský (a východní, abych byla spravedlivá, protože takhle bez mapy nevím, kam zařadit Rumunsko:() temperament tanečníka se nezapřel a na tváři mi ještě teď hraje úsměv, když si vzpomenu, jak dobře vedl a jak moc mě bavilo nechat se vést, co jsme dělali za blbiny… I když jsem z výuky salsy na začátku moc neměla, spolu jsme to rozbalili:) Mám hrozně ráda, když kluci něco umí a nebojí se vést… Septimo splňoval obojí a bylo to... mmm :) (docházejí mi superlativy:).

 Bod k dobru za to, že ani náznakem nezkusil využít vzájemné blízkosti. (Tančit ani na diskotéky normálně nechodívám, takže nemůžu říct, jestli je tento gentleman jen světlou výjimkou, nebo už jsou pryč ty časy, kdy kluci chodili do klubů jen balit holky…:).

Závěr? Musím si brzy koupit pohodlné taneční boty! A pokud budu moct zítra chodit, zkusím tohle cvičení i příští týden (nebo že by už tuhle sobotu, kdy je výuka zase jinde?:) – a budu doufat, že se tam ukáže někdo podobně šikovný, jako můj dnešní partner :).

* Salsa je tanec hodně rychlý (tedy, když jsem po desáté odcházela (a mnozí teprve přicházeli, tomu nerozumím:D), tak jsem slyšela hrát něco trošku pomalejšího (ale nepředstavujte si žádný ploužák, zase tak pomalé to nebylo :) a ne tak kontaktní jako třeba tango.